Užili jste si vánoční a novoroční svátky? Předpokládám že ano. Aspoň pokud tedy nepatříte k těm potýkajícím se s finančními těžkostmi, jichž v našich řadách nejen kvůli vlastně nekončícím problémům s pandemií máme také požehnaně.

Předpokládám, že jste se rozšoupli, že jste zase utráceli nemalé peníze. A to jako obvykle v tento čas nejenom za to, co je nám k životu potřeba, ale i za leccos, bez čeho by se dalo obejít. Protože o Vánocích se přece ‚musíme‘ rozšoupnout, k těm už ta větší porce blahobytu neodmyslitelně patří.

Utratili jsme tedy docela velké peníze a obchodníci si tedy mohou mnout ruce. Vydělali si a třeba si tak i výrazně vylepšili finanční bilanci, kterou měli a často dodnes mají neradostnou kvůli omezením souvisejícím s koronavirovou pandemií, kvůli všem těm příkazům a zákazům.

A co nastává teď? Teď nastává návrat k normálu, který vlastně bude nenormálnější, než na jaký jsme byli v posledních letech (snad s výjimkou posledního roku) zvyklí. Protože po radostech svátků přijdou problémy.

Máme vládu, která slibuje, že se pokusí vylepšit výsledky, jichž náš stát dosáhl v posledních letech. A tu budeme dost možná proklínat úplně všichni. Jedni proto, že se už nyní zdá, že nebudou její kroky vedoucí k boji se zadlužením státu dostatečně razantní, a většina zřejmě proto, že se jí sáhne na vymoženosti, jež byly pro poslední léta typické.

Už teď se prostě ví, že si budeme utahovat opasky. Že tu nebudou oni dosavadní populisti, kteří by nám přilepšovali na dluh státu. Že budeme víc odkázáni na své síly a možnosti a nebudou nás tu naši mocní tolik vodit za ručičku.

Takže porostou ceny, neporostou příjmy a z toho plyne, že nám bude hůř. Aby nám snad jednou bylo líp. A musí to tak být. Protože po opojení z naší ‚skvělé‘ ekonomiky musí nevyhnutelně přijít vystřízlivění. A pořádná kocovina.