Pokud se někdo rozhodne nezákonné příjmy legalizovat, může vsadit například na používání transakcí s využitím bankovních účtů. A aby k tomu pokud možno nedocházelo, dbají finanční instituce civilizovaných zemí na to, aby byly odhaleny podezřelé transakce, jež by mohly s takovou nezákonnou činností souviset.
A jak finanční instituce podezřelé transakce odhalují?
Typickými rysy operací se špinavými penězi mohou být:
a) opakované vklady na učet, dosahující výše těsně pod hranicí, od níž musí být všechny transakce nahlašovány
b) vkládání peněz velkým počtem lidí na jeden účet
c) časté a pravidelné vklady na účet prováděné třetí stranou, dosahující v součtu značné hodnoty
d) opakované vklady prováděné velkým množstvím malých bankovek, jež jsou následně vybírány ve velkých nominálech
e) ukládání velkého množství bankovek pro zákazníka neobvyklých nominálů
f) ukládání velkých předem nespočítaných částek zákazníkem
g) vysoké vklady nebo výběry u dlouhodobě nepříliš aktivních účtů
h) ukládání vysoké hotovosti a její následný bezhotovostní převod do zahraničí
i) přílišné množství hotovostních transakcí
j) velké množství malých vkladů následované malým množstvím velkých výběrů
k) pro zákazníka neobvyklé vklady a výběry, pro něž tento nemá vysvětlení nebo toto nechce sdělit
U bezhotovostních operací pak může vzbuzovat podezření i:
– zadávání platebních příkazů do zahraničí jinou než obvyklou osobou
– transakce související s rizikovými oblastmi a daňovými ráji
– zahraniční transakce neodpovídající obvyklým transakcím klienta
– velký počet bezhotovostních transakcí
– opakované zakládání a rušení účtů kvůli jediné transakci
A mezi podezřelé obchody patří například ty, jež se vyznačují:
1) příliš četnými a rozsáhlými operacemi vybočujícími z obvyklého režimu
2) neobvyklými kontakty v prostředí zákazníka finanční instituce
3) či tím, že na ně upozorňuje některá třetí strana, dejme tomu média