Centrální banky mnoha zemí už se rozhoupaly a začaly bojovat proti neúměrně rostoucí inflaci zvyšováním úrokových sazeb. Uvolněná politika se stává minulostí a navzdory tomu, že existují i výjimky, ve většině centrálních bank upozorňují na to, že se začne úroková sazba zvedat.

Činí tak – a ne poprvé – třeba i naše ČNB. Momentálně se očekává, že zvýší zmíněnou úrokovou sazbu na tři a půl procenta. Což je opět hodně zásadní skok směrem vzhůru. Podobně hodlají bojovat s nebývale velkou inflací i jiné centrální banky po celém světě. V Rusku tak zvedla centrální banka úrokovou sazbu v posledním roce už sedmkrát a dotáhla to až na 8,5 procenta a podobný trend je pozorovatelný i u východoevropských a latinskoamerických bank. Na rozdíl od bank v jihovýchodní Asii.

V roce 2022 chce prý zřejmě hned třikrát zvednout tuto klíčovou sazbu i americká centrální banka, která navíc přestane podporovat ekonomiku nákupy dluhopisů, úrokové sazby zvedají či budou zvedat i v Mexiku, Kostarice, Chile, Pákistánu, Maďarsku, Arménii či Velké Británii.

Jen Evropská centrální banka se zatím ke zvyšování úroků nerozhoupala. A to proto, že ta prý hodlá zatím bojovat proti rostoucí inflaci jinak. Jak? Tím, že omezí tisk peněz. Protože tu prý inflace v rekordní výši necelých pěti procent údajně není problémem a je jenom dočasná.

Takže se proti inflaci vesměs bojuje, pokud tato někde neúměrně hrozí. A když tak čtu mezi řádky, vidím ne právě lichotivý obrázek té trochu i naší, tedy evropské ekonomiky. Protože řešení, se kterým přichází ECB, je vlastně důkazem toho, že tady stojí za inflací zbytečně mnoho peněz na trhu. Čímž se jen potvrzuje, že u nás je tomu nejinak. I tady tomu tak bylo, když sociálně demokratická vláda natiskla a uvedla do oběhu značné peníze ve snaze prosadit ‚zdravou inflaci‘. Která se tak jaksi hodně zvrtla.