Jak všichni víme, nesl se celý loňský rok v duchu nezvykle rychlého a výrazného zdražování a ani začátek roku letošního nám v tomto ohledu nepřál. A tak jsme měli v prosinci loňského roku meziroční míru inflace ve výši 15,8 procenta. Což znamená, že jsme na koupi toho samého potřebovali o zmíněná procenta více peněz než o rok dříve. A za celý loňský rok jsme si vlivem inflace finančně pohoršili o 15,1 procenta.
Podle Českého statistického úřadu jsme si v prosinci pohoršili hlavně u cen potravin a bydlení, a za to, že inflace nebyla vyšší, než jaká byla, mohl pokles cen aut, pohonných hmot a olejů.
Dlouho bychom si tu mohli vyjmenovávat, co a o kolik podražilo. Což si ale vyjmenovávat vlastně nemusíme, protože to viděl a vidí kolem sebe každý, kdo se neizoluje od společnosti a obchodů.
Zkrátka a dobře jsme si v prosinci v meziročním srovnání znatelně pohoršili. A za to, že se inflace v prosince významněji nezměnila ve srovnání s tou listopadovou, může hlavně to, že něco zdražovalo při současném poklesu cen u něčeho jiného. Levněji jsme se třeba dopravovali, kouřili a popíjeli alkohol, zatímco s bydlením tomu bylo přesně naopak. A kdybychom se tedy měli vyjadřovat poněkud lapidárně, byli na tom nejlépe ti, kdo se vozili v autě kouřící a opilí, zatímco nejhůře trpěli ti, kdo někde bydleli, topili si tam, myli se a jedli chleba s vejci a popíjeli k tomu mléko a cukrem slazené nápoje.
Zatímco pak zboží v loňském roce podražilo o 16,8 procenta, u služeb byl zaznamenán pouze nebo spíše ‚pouze‘ 12,3procentní nárůst cen.
A jak že na tom budeme dále? V tom nepanuje jednotný názor. Někteří ekonomové předpokládají, že inflace klesne na jednocifernou hodnotu už během letošního roku, podle dalších k tomu dojde až v polovině roku příštího. Ovšem jedno je jisté. a tím je skutečnost, že se ke dvouprocentnímu inflačnímu cíli našich vládnoucích kruhů jen tak nedostaneme. A dlouho potrvá, než se snad dočkáme i nějakého toho znatelného zlevnění.