Vinkulace

Pro začátek by chtělo si tento pojem vysvětlit, což povede k tomu, jak vlastně vznikl. Pojem vinkulace pochází z latinského slova „vinculum – pouto“. V dnešní podobě, se kterou se setkáváme, představuje omezení dispozičních práv.

Přeloženo do praxe to znamená, že v případě pojistné události získá pojistné plnění třetí osoba. Vezmeme-li v potaz hypotéky, potom v tomto konkrétním případě představuje třetí osobu banka. Vinkulace pojistného plnění tím pádem znamená, že v případě, že dojde k pojistné události, bude logicky pojistné plnění vyplaceno třetí osobě. Hlavní cíl banky dlí v tom, aby si zajistila splácení poskytnutých peněz skrz různé prostředky. Dobře známým způsobem je zástavní právo nemovitosti, která se nachází ve vlastnictví dlužníka nebo třetí osoby. Kdyby došlo k neplacení hypotéky, banka nemovitost nejdříve zabaví a následně ji prodá, čímž získá zpět své peníze, o které by jinak přišla. Jediné, co tedy banka musí vyřešit, jsou dva následující problémy: 1. Zánik zastavené nemovitosti prostřednictvím neočekávané pojistné události (požár, záplavy, zemětřesení…) 2. Smrt dlužníka a tím pádem konec splácení. Banka si pomocí vinkulace tedy zajišťuje, že získá své peníze z určité části zpět, v případě, že by nastala jedna ze dvou výše zmíněných situací. Řešení první situace banka docílí pomocí pojištění domácnosti, které je téměř vždy zahrnuto v hlavních podmínkách pro získání úvěru. Druhý problém je pro změnu řešen skrz životní pojistku dlužníka, která dosahuje dostatečné výše. Z úhlu pohledu banky je každý z těchto kroků naprosto odůvodněný a logický. Je jasné, že tyto podmínky nejsou vyžadovány pouze od bank, ale také od většiny nebankovních společností, jelikož i ty potřebují mít nějakou záruku, že o své prostředky nepřijdou. Obzvláště z důvodu snazšího získání úvěru, než jak je tomu v bankách a tím si tak zajistí ochranu proti dlužníkům, kteří by měli v plánu pojistný podvod.