I když se mnozí z nás snaží sebevíc, je jenom málo pravděpodobné, že bychom se dokázali vyhnout finančním obtížím vždy a za všech okolností. Nedostatek peněz nás může postihnout leckdy, a to ať už se nám to líbí nebo ne. A zatímco někdy jsme takové situaci na vině my, jindy do toho spadneme, aniž víme jak, přičiněním někoho jiného.
Pokud počneme pociťovat finanční tíseň, měli bychom s tím něco dělat. Tedy měli bychom zřejmě především víc pracovat, změnit profesi za nějakou lukrativnější a podobně. Protože příliš vysoké výdaje nezvládneme nijak jinak, než že si na ně vyděláme.
Jenže je smutnou skutečností, že si ne každý dokáže dost vydělat. A nemyslím tím jenom lidi, kteří mají nedostatečné nebo nepoužitelné vzdělání, kteří jsou tělesně, zdravotně, věkově nebo nějak jinak handicapováni. Do finančních problémů se mohou dostat i ti nejschopnější z nás, i ti, kdo jsou plni sil.
Vezměte si třeba dnešní soukromé podnikatele. Kolik z nich má dostatek energie, kolik z nich má nápady, s nimiž by se na trhu určitě prorazilo, kolik z nich by mohlo a také chtělo pracovat třeba i ve dne a v noci! Ale přesto se tak neděje. Protože jim bylo a je jejich podnikání zkrátka zakázáno. Ne proto, že by bylo nežádoucí, ale prostě proto, že bylo usouzeno těmi tam nahoře, že by mohlo jít o zdravotně rizikovou činnost, co se koronaviru týká.
A tak si mnozí ze soukromníků nevydělávají a kdo ví, kdy se zase budou moci pustit do díla a zda nezkrachují dříve, než jim bude opět dána možnost pracovat.
Takových lidí panečku je! Vždyť si třeba vezměte, že bylo na počátku února evidováno přes pětačtyřicet tisíc žádostí takových lidí o padesátiprocentní příspěvek na nájemné v celkové výši 3,4 miliardy korun. Tolik lidí žádá státní pomoc, protože jim bylo zakázáno pracovat od července do září. A vláda jim na to míní poskytnout tři miliardy. A podobná pomoc se chystá i za čtvrtý kvartál loňského roku, opět v třímiliardové výši.
Tolik lidí prostě namísto vydělávání si sedí doma. A doufá, že jednou bude líp. A to už nemluvě o těch, kdo si tu nezažádali. Smutné nemyslíte?